Autoimunitní onemocnění: co to je a proč vzniká

30. 7. 2024 | Celostní medicína

Víte, co přesně se skrývá pod označením autoimunitní onemocnění? V jakých případech může naše tělo napadnout? Přečtěte si příběh ze života. 

Co je autoimunitní onemocnění

Autoimunitní onemocnění je stav těla, při kterém se imunita těla otáčí proti tělu samotnému. A zároveň spouští symptomy, jako jsou například:

• ekzém,
• onemocnění štítné žlázy,
• Crohnova choroba,
• propustné střevo,
• dráždivý trakčník,
• artróza,
• revma
• a další potíže. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 3 typy závislostí a jakým způsobem nám ubližují

PŘÍKLAD ZE ŽIVOTA: Princip autoimunitního onemocnění

Princip onemocnění spočívá v tom, že člověk je sám se sebou v něčem nespokojený, zlobí se na sebe a stále se tím zabývá. Jako příklad si představte ženu ve věku 35 let, která je vdaná a má tři děti. 

Rozdíl mezi jangovou a jinovou zlostí

Po mateřské dovolené nastoupila do práce a tím pádem už nemá tolik času na domácnost. Ale nepodívá se na tuto skutečnost s odstupem. Nevidí tam ten fakt, že už není možné stihnout práci a péči o domácnost jako dříve. Zlobí se na sebe, že to nedokáže. Její zlost není velká, bouřlivá a krátkodobá (tedy nemá jangový charakter). Kdyby měla jangový charakter, byl by to ten lepší případ – žena by se vztekala, křičela by a házela s věcmi. Tím by na sebe upozornila své blízké okolí. A poté už by se našel někdo, kdo by jí ukázal, že to, co ona od sebe očekává fyzicky, mentálně i časově, není možné zvládnout.

Žena se tedy nezlobí jangově, ale jinově. To znamená, že její zlost je plíživá, skrytá a hlavně je s ní pořád. Ve své praxi tomu říkám „Šedá Eminence“. Téměř není vidět, slyšet a cítit. Ale ovládá velké procesy. Takže tato zlost v jinové podobě je v životě této ženy pořád a ovládá mnoho procesů v jejím těle, v jejích emocích a v její energii. Zpočátku je žena často rozladěná, ale věří, že to zlomí. Věří, že to bude chtít jen vyvinout větší úsilí, lépe si to zorganizovat, méně odpočívat.

Nechce si přiznat pravdu

Postupem času, jak se snaží situaci zlomit a ovládnout, je čím dál více unavená, demotivovaná a přesvědčená o své neschopnosti. Nechce si přiznat, že pokud chce chodit do práce, potom se domácnosti může věnovat pouze doplňkově. Jako by plavala proti proudu a divila se, že je tak unavená, nikam se neposunuje. A zlobila by se na sebe, že plave pomalu. Tomuto vnitřnímu nastavení člověka říkám, že má na úrovni podvědomí sebedestruktivní program.

Žena nepřijímá situaci, jaká je. Nepracuje s ní. Nenechává se tou situací tvarovat. Pokud už to v sobě někdo má takto postavené, není to jen v jedné věci, v jedné záležitosti. Je to jeho životní postoj. I v životě této naší příkladové ženy bychom našli spousty jiných situací, ve kterých zachází příliš daleko. Nechává jiné zacházet příliš daleko ve vztahu k ní. Nereaguje na signály, že už je něčeho dost, nebo že už dlouho v něčem není šťastná. Jejím jediným zaměřením je výkon. Všechno ustát a zvládnout. Pokud ne, nastává zklamanost sama ze sebe, zlost, obviňování se. To se může zdát jako něco méně podstatného, než třeba fakt, že doma není vyklizená myčka, oblečení a hračky dětí pokrývají většinu plochy bytu a děti chodí spát pozdě. Ale není to tak.

Na prvním místě jste vždy vy sami

I když je naše příkladová žena maminkou a manželkou, její inkarnace je jen a pouze její projekt. Znamená to, že byť to může znít zvláštně, na prvním místě v jejím životě by měl být zdravý vztah sama k sobě. Pokud je tedy její vztah k sobě takový, jako jsem popsala výše, její řídící myšlenka je destruktivní. To znamená, že má úpadkový charakter. A život ženy se pravděpodobně bude vyvíjet směrem dolů, tedy přesně opačným směrem, než by si sama přála. Ale ona si to nespojí s tím, jakým způsobem přistupuje sama k sobě, ale naopak důvod svých neúspěchů a špatných nálad bude hledat v tom, že nic nestíhá a že je neschopná, jak by pravděpodobně sama řekla.

Z pohledu inkarnace je to velký problém a proto tělo spustí symptomy, díky nimž se své nositelce snaží ukázat, zrcadlit, že se děje něco podstatně závažnějšího, než je nevyskládaná myčka. A protože řídící myšlenka je sebedestruktivní, tedy tělo spustí sebedestruktivní = autoimunitní symptomy. Je to skutečně jen varování těla, že se ve skutečnosti děje něco daleko důležitějšího, než co tato naše žena řeší. A díky tomu, že symptomy jsou nepříjemné až obtěžující, takto nastavený člověk je nucen s tím něco dělat dřív, než by ve své inkarnaci zabloudil příliš daleko.

Toto byl modelový příklad toho, co v různých obměnách vidíme na spoustě lidí, kteří s tímto problémem vstupují do naší péče.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Proč je důležité, aby byly naše mozkové hemisféry vyrovnané

S vnitřním nastavením je potřeba pracovat

Práce s tímto vnitřním nastavením není vůbec jednoduchá, protože takto nastavený člověk zpravidla vůbec nechce uvěřit tomu, že není líný a neschopný, ale že podmínky jsou neschůdné. A když už se nám povede ho přimět k tomu, aby se na svůj život podíval z vyšší perspektivy, odosobněně a on to tam skutečně uvidí, je na to hrdý.

Je hrdý na to, že je na sebe tvrdý, že si toho nakládá příliš. A to je pravá příčina autoimunitních onemocnění. Přesvědčení o tom, že tvrdost, náročnost a někdy až krutost sama k sobě je něco žádoucího.

Problém často vychází z našeho dětství

Často je za tím dětství. Když v současné době dospělý člověk byl ještě dítětem, mohlo se stát, že měl rodiče, kteří věřili, že pokud na svoje dítě nebudou tvrdí, stane se z něho povaleč a bezdomovec. Proto je častým důvodem k sebezapírání a sebedestruktivnímu programu přesvědčení, že jedině aktivní lidé mají právo na spokojený život a pokud i ztížené podmínky nebudou zvládat na jedničku, nemají hodnotu. V dětství to přesně takto mohli cítit. Ale teď už nejsou dětmi. Proto je třeba toto nastavení překonat. Je jedno, proč se to stalo, co tím rodiče sledovali. Většina rodičů té doby věřila v to, že jen tvrdí a úspěšní lidé jsou šťastní a proto tím směrem vedli i svoje děti.

Proto nemá smysl se prodírat historií, ale vykročit směrem k uzdravení. To znamená vědomě přepisovat svůj program na úrovni podvědomí. Tam, kde na sebe člověk ze zvyku zatlačí, udělat tu situaci jinak. Nově, s respektem ke svým fyzickým i energetickým rezervám. Chce to trochu soustředění, nenechat se rozptylovat telefonem, počítačem, televizí atd. Soustředit se a vnímat, co v člověku probíhá, aby v ten správný okamžik dokázal situaci vyřešit zcela jinak, nově, lépe.

Tím si buduje skutečné sebevědomí, protože vidí a cítí, že drží svůj osud ve svých rukou a vědomě ho buduje a staví přesně tak, jak si sám přeje. Už dávno ne podle starých a nefunkčních nastavení. A symptomy autoimunitního onemocnění začnou ustupovat. Pomalu, s rozvahou. Tělo má vlastní inteligenci a než se rozhodne symptomy navždy uvolnit, musí si být jisté, že nejde o pouhý krátkodobý rozmar, ale že to myslíme vážně, že jsme skutečně pevně rozhodnuti mu vyjít vstříc. Jakmile tomu uvěří, otevře svoje zdroje a jednoduše se uzdraví.

S čím vám můžeme pomoct?

Chcete odhalit pravou příčinu vašich potíží a navždy se jich zbavit? Využijte naši terapii celostní a čínské medicíny.