TIP: Máme pro vás nový termín úspěšného semináře Samoléčebné procesy a techniky » zjistěte více a přihlaste se

Lehkost bytí: jak člověk brání sám sobě?

7. 10. 2024 | Osobní rozvoj

V minulém článku jsme se dostali blíže k tématu lehkosti bytí, konkrétně k tomu, co nám v ní brání. Ale tím, kdo lehkosti bytí brání nejvíce, jsme často my sami. Zjistěte, jak se z toho vymanit. 

Lehkosti bytí nebrání jen vnější faktory

V minulém článku jsme se blíže dostali k tématu lehkosti bytí, konkrétně k tomu, co nám v ní brání. Co brání člověku k tomu, aby žil život, kdy mu jde, na co sáhne. A pokud se mu něco nedaří, na tom může vyrůst do vyšších vibrací.

Při všech životních zkouškách má podporu a pomoc ze všech stran. Plně si uvědomuje podporu, kterou dostává. Dokáže ji prožít a být za ni vděčný. I když to pro hodně lidí může znít jako pohádka, tento způsob života skutečně existuje a nestojí ani korunu. Je dostupný těm, kdo je ochotný vyzout domácí bačkory, zahodit ovladač od televize, telefon používat jen k nejnutnější komunikaci a začít naplno vnímat svoji realitu a reagovat na výzvy, které se mu v životě přihlásí.

Výzvami od života jsou myšleny všechny situace, kdy je třeba něco změnit, dělat jinak, víc a do hloubky se zajímat o všechno, co máme možnost změnit a hlavně se nebát otevřené komunikace a změn.

ČTĚTE TAKÉ PŘEDCHOZÍ DÍLY SERIÁLU

Lehkost bytí: co to je a jak jí dosáhnout?

Lehkost bytí: jaké faktory vám v ní mohou bránit?

Nejvíce si bráníme my sami

To, co člověku brání nejvíc, kdo mu brání nejvíc, je hlavně on sám. Je velmi důležité, abychom se zabývali sami sebou, svými pocity, zvyky a vůbec celkovým nastavením. Je důležité mít o tom povědomí, uvědomovat si to. A dát tomu váhu do té míry, že pokud to situace bude vyžadovat, člověk přistoupí ke změně. Nebo jiné akci.

Zkrátka a jednoduše nenechá věci být a nebude nic ignorovat. Ale i přesto, že má člověk povědomí o tom, jak se cítí, co se s ním děje a kam míří, je nezbytně nutné, aby žil hlavně skutečný život. Aby byl ze své hlavy venku a naplno se účastnil všeho, co se kolem něho děje. Vnímal a reagoval. Byl takzvaně plně ve hře, v životě, ve své realitě.

Proč jsou lidé často nešťastní

Ve své praxi často potkávám nešťastné lidi v produktivním věku chycené do smyčky sama sebe. Sami sebou se zabývají většinu dne. Porovnávají, zda mají vždy jen to nejlepší. Zda pro sebe dělají jen to nejlepší. Jestli se mají nejlépe, jak jen to jde. A často prožívají strach. Mají strach z toho, že když bude třeba udělat volbu, zvolí to méně výhodnou variantu. Mají strach ze situací, ve kterých se nejedná jen o ně. Strach z toho, že udělají, nebo řeknou něco, čím budou nepopulární. Strach z toho, že někdo jiný dostane, po čem oni touží. A další a další strachy a obavy.

Kvůli svému trvalému strachu o sebe sama se tito mladí lidé často dostávají mimo běžnou realitu. Jejich život se odehrává hlavně v jejich mysli, která tvoří jednu negativní domněnku za druhou. Postupem času se člověk s takto postaveným vnitřním prostředím dostane do stavu, kdy cokoliv nedopadne přesně podle jeho v mysli vykonstruovaného scénáře, on vnímá jako komplot proti němu. Jako útokjasný nezdar.

Co udělat každý den, než jdete spát

A právě těmito negativními závěry si negativní budoucnost teprve začíná připravovat a tvořit. A současně si tím uzavírá a blokuje cestu k lehkosti bytí. Proto je důležité si každý den, ideálně večer před spaním, na chvilku vzpomenout na právě prožitý den. Projevit vděčnost za všechno, co se povedlo, a hledat smysl ve všech situacích, které se mohou jevit negativně.

Nacítit se na sebe, jak se v tom člověk cítí a co by si přál, po čem touží. Ale jinak se celý den věnovat tomu, co se děje v jeho realitě. Tedy v něm a kolem něho a hlavně reagovat. Být vnímavý na impulzy, které cítí a spontánně na všechno reagovat. Ale jestli má, nebo nemá vždy to nejlepší dostupné, to se neřídí tím, jak moc se celodenně zabývá sám sebou. Ale tím, co si přeje a co uvnitř sebe prožívá. Pokud je to člověk přející, který se všemi kolem sebe rád prožívá úspěchy svoje i úspěchy ostatních, potom se mu zcela určitě daří a je čím dál úspěšnější.

Proč se neporovnávat s ostatními

Pokud se budete často porovnávat s ostatními, budete často prožívat žárlivost až závist plynoucí z domněnek, že ostatní mají všechno tzv. zadarmo a vy musíte všechno oddřít. Potom se ale k úspěchu jen tak nedostanete. Je přirozené, že se společnost dostala do tohoto druhého extrému. Vždyť ještě před 40 lety si málokdo uvědomoval svoji vlastní existenci a svůj život lidé brali jako soubor úkolů, které mají splnit. A poté se s trochou štěstí dočkají pár let odpočinku v důchodu.

Posun společnosti směrem k narcismu je přirozený, ale nikomu neprospěje. Proto je důležité si sám sebe uvědomovat, ale nesoustředit se. Nesoustředit celé svoje vnímání na sebe sama, ale vnímat se jako součást celku a snažit se tvořit krásu. Spousta mladých lidí se uzavírá do své vlastní bubliny, kde se zajímají jen o sebe, svoje pocity a okamžitý prospěch. Ale to není cesta k lehkosti bytí. Je to přímá cesta k pocitu odloučenosti, nenaplněnosti, úzkostem a depresím.

Buďte součástí něčeho většího

K tomu, aby byl člověk skutečně niterně šťastný, musí se propojit. Musí být součástí něčeho většího a mít stejný společný záměr. V rámci propojenosti s oblíbenými lidmi a prostředím se snaží vytvářet krásno. A přitom je stále napojený i sám na sebe. Podvědomě vnímá, co na něho jak působí a na základě těchto podnětů se potom intuitivně rozhoduje.

Takže je důležité být ve spojení sama se sebou. Ale i tady platí, že je třeba hledat zlatý střed, zdravou míru. Je důležité mít sám se sebou spojení proto, aby člověk vnímal, co na něho jak působí. Aby se podle toho mohl rozhodovat a vždy v životě šel tou správnou cestou. Ale neměl by se propadnout sám do sebe. Neměl by se stát svým vlastním středobodem.

Tím by se uzavřel vůči univerzální energii a dobře by mu nebylo. Skutečně je důležité tzv. být v síti. Napojený na ostatní, na prostředí, na přírodu, zvířata, planetu. Hledat tu nejlepší cestu, jak se propojit a jak se realizovat v rámci celku.

Závěrem

Pamatujte na to, že sledování zpráv v médiích není propojení se s celkem. Zprávy nejsou realita. Zprávy jsou soubor vykonstruovaných reportáží, natočených cíleně za nějakým účelem, záměrem. Každý člověk, kterého jsem poznala, kdo byl vášnivým sledovatelem zpráv, každý měl potíže s tím radovat se, něco si přát, věřit v dobro a úspěch. Ale naopak cítil ohrožení bez zjevného důvodu, zmar a nejistotu. Proto doporučuji zprávy určitě nesledovat a naplno se ponořit do reality, kterou máte přímo kolem sebe. V příštím článku celý seriál uzavřeme.

Sdílejte na sociálních sítích

Rady a tipy pro váš lepší život

Všechny články

© Chambre de Charme s.r.o.
ochrana osobních údajů | cookies | všeobecné obchodní podmínky

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby
Foto: Tomáš Kučera